|
|
|
'Drahé kočky' - část první
Zranění a handicapovaní, tedy zvířata, jejichž léčení stojí spoustu sil a často i peněz. Mají nárok na život?
Zranění a handicapovaní neboli „drahé kočky“. Mají nárok na život?
Především bych chtěla vyjádřit názor, že na život není nárok. Nikdo z nás ho nemá. Buď si svůj život udržíme, nebo ne. Buď nám někdo pomůže, nebo ne. Buď nám někdo pomoci může, nebo nemůže.
Navzdory obecnému přesvědčení o tom, že útulkář se rozhoduje, zda je efektivní zachraňovat zvíře drahou operací, či raději věnovat peníze na péči o zvířata zdravá, většina z nás toto dilema neřeší. Protože ten, kdo má trpící zvíře v ruce a ví, že mu může pomoci žít zase šťastný život (i když třeba s handicapem), neuvažuje nad tím, zda se to vyplatí, zda je to z obecného hlediska výhodné. Útulkář uvažuje jen, zda na to má… peníze, čas, místo, dostatek fyzické i psychické síly.
Mazlící se Katrinka
Peníze jsou zásadní a limitující – veterina je drahá. Ovšem srovnání jedné zachráněné „drahé“ kočky a deseti zdravých je zavádějící. Tam, kde se vejde jedna, se deset nevejde a útulkáře brzdí především kapacita jejich zařízení, tedy nedostatek místa. Čas a fyzická síla je další věčně chybějící, tam je ale otázkou, jakou péči zraněné zvíře potřebuje, mnohdy srovnatelnou s těmi deseti zdravými, mnohdy ne.
O síle psychické v souvislosti se zraněnými, trápícími se zvířaty snad ani hovořit nemusím. Naproti tomu zvíře si svůj fyzický handicap připouští obvykle mnohem méně než lidé a i s ním dokáže být velice šťastné a spokojené, proto považuji například pláč nad třínohou, zaléčenou a bolestí netrpící kočkou za neznalost, neinformovanost či za falešnou, okázalou lítost.
Léčit, operovat, zachraňovat? Zvažte sami.
Katrinka je drobná pětiletá kočička. Je černobíle skvrnitá, má malou hlavičku a na první pohled trošku nasupený výraz. Je velice jemná a něžná, za pomazlení by dala duši. Je ale nevtíravá, přijde, až když dáte najevo, že na ni chcete být vlídní, že o její něžnosti stojíte. Je spokojená v bytě, čistotná, mírná a poddajná, ostatních koček se bojí.
Její bývalá panička ji nechala pět let rodit koťata. Když pak přišla komplikace, vyčkala tak dlouho, až byl zákrok už dosti riskantní (a to, že kočka bez pomoci uhyne, úplně jasné). Poté kočku odnesla na veterinu a rozhodla se nechat ji utratit. Je to levnější a jednodušší, ne?
Schovávající se, uražená Katrinka
Katrinka teď nosí jméno paní doktorky, která jí zachránila život. Večer po své práci jsme se sešli k operaci… ovšem Katrinka už necestovala zpět ke své paničce, ale k nám do útulku. Její nedovyvinuté koťátko nemělo šanci přežít a i u Katrinky několik dnů nebylo jisté, jestli dost těžký zákrok přežije, před operací byla v opravdu špatném stavu.
Naštěstí je to silná a statečná kočička a držela se života všemi drápky. Silná antibiotika, výplachy, „protekční“ krmení… Trvalo dlouho, než jsem se odvážila nechat ji očkovat. Teď už je úplně zdravá. Mohli jste ji vidět na podzimní VÝSTAVĚ PRO KOČKU, kde neúspěšně hledala nové páníčky.
Malé stočené černobílé klubíčko, kočička otírající se o ruku starého pána, kterou jen viděla za sklem své klece. Po výstavě si alespoň polepšila a přestěhovala se z „marodky“ na hájence do depozita u Jany, kde se postupně osměluje. Potřebovala by dobrý domov u hodných lidí, bez ostatních koček.
Máte zájem dát Katrince bezpečný a klidný domov? Kontaktujte Janu, u které se nyní Katrinka nachází.
Související články:
 přidat do oblíbených |  poslat e-mailem |  vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Marika (2004-12-06 07:42:44, Marika) Odpovědět
Hlboko suhlasim s nazorom. Mozno spekulovat, ci nie je prilis drahe zachranovat zranenu macku, ci nie je rozumnejsie zachranovat perspektivnejsie, ked to riesi niekto iny. V momente, ked drzite trpiace zviera v naruci, niet co riesit - nastavaju dolezitejsie veci na riesenie. Peniaze - vecny problem, a miestecko, kde sa moze zotavovat. Ale najdu sa peniazky, vzdy sa najdu, nedokazes predsa zabit trpiaceho tvora len pre to, ze je to drahe.
Souhlasím (2004-12-06 08:21:23, Dagmar) Odpovědět
Je to přesně tak, jak je to napsané v článečku. Jakmile naleznu nemocnou nebo zraněnou kočičku, vůbec neřeším, zda se léčení vyplatí či nikoliv.Poradím se se svým veterinářem, zda má kočička nějakou šanci na další plnohodnotný žívot a to je rozhodující!Starosti, kde seženu peníze se většinou dostaví až později!Ano, od stolu se to dobře ekonomicky rozhoduje! Místo jedné vážně nemocné nebo zraněné zachránit 10 méně nemocných!A takováto selekce naštěstí neprobíhá ani u lidí!
Zachrániť, alebo nie? (2004-12-06 10:05:58, Táňa) Odpovědět
Ako veľkému milovníkovi zvierat ma zmrazila otázka, či je rentabilné zachraňovať zranené mačičky. Odporúčam dotyčnej aby si prečítala môj článok MIA. Myslím si, že každému živému tvorovi, ktorý je zranený alebo nejako trpí treba pomôcťMyslím si že ľudia, ktorí to cítia tak ako ja, nerozmýšľajú v prvom momente na to, koľko to bude stáť am či vôbec majú na to peniaze. To sa vždy nejako dá vyriešiť. sama mám doma aj trojnohého kocúrika Nica, jeden a pol ročného. Keby ste videli ako si užíva život! Je to ten najväčší "zloduch" z mojich mačiek. A ja som šťastná,že je mu tak dobre. Vždy keď sa na neho pozriem, pociťujem také niečo dobre pri srdci. A keby som to kapacitne zvládla zobrala by som si výlučne len handicapované zvieratká!
Táni, myslím, (2004-12-06 10:37:41, Jana Bu.) Odpovědět
že je to nedorozumění...vždyť Bára je jednatelkou útulku a právě kočky zachraňuje :) a za celou dobu, co ji znám, se nestalo, že by kočce, která to potřebuje, nepomohla.
Taky doporučuji Táně (2004-12-06 11:52:16, Dagmar) Odpovědět
přečíst si článeček ještě jednou!Myslím, že nepochopila plně text. Asi už nám rozdíl mezi češtinou a slovenštinou začíná dělat problémy!
(bez názvu) (2004-12-06 12:01:48, Petra) Odpovědět
V červenci se nám stala hrozná věc, vypadl nám kocourek ze 7.patra.Určitě uslyším kritiku, ale mohu říct, že i přes naši snahu zajistit byt, stalo se.Na ten den nikdy nezapomeneme a stejně tak i na oči našeho Mikeška.Když jsme dojeli na Kliniku, která jediná držela pohotovost, bylo nám řečeno, že je ve velikém šoku,je moc maličký(3. měsíce)a že uvidíme ráno, pokud nezemře. Byl to hrozný den, ale věděla jsem, že musíme bojovat a pokud to zvládne, tak musíme zase pomoct my a to s finanční částkou.Jelikož jsme zadluženi hypotékou na bydlení, raději jsem ani nevyslovovala otázku KOLIK léčba bude stát...Ráno, když jsme se dozvěděli, že náš kocourek žije, byla to nejkrásnější zpráva , která nám dávala velkou naději.Po všech vyšetřeních nám sdělil veterinář, že je zlomený "pouze" kloub levé přední nožky a jinak všechny výsledky dopadli dobře. Vůbec nás nenapadlo, že bychom mu nepomohli, nechali ho utratit... Při velkém shonu o penízky jsme oba s manželem přišli na to, kdo má jak velké srdce a co vůbec lidé okolo nás cítí k němým bytostem. No, nebudu lhát, překvapilo nás to, ale negativně, ty stupidní názory...dokonce jsme se setkali s názorem, že kdyby to byla alespoň šlechtěná kočka, ale pouliční? nevím, kde lidé nacházejí hranici pomoci a nepomoci bytostem kolem sebe...Já osobně bych nemohla žít s vědomím, že jsem mohla pomoci, ale z určitých důvodů nepomohla... vím, ale že jsme udělali dobře, to člověk musí cítit... Takže teď, když chce mě manžel pozlobit říká Mikeškovi "milionová kočka"
P.S. Doufám, že se na mě nebudete zlobit, že jsem se tak rozepsala, možná to ani nepatří do této diskuse....
To je dobře, (2004-12-06 12:29:36, Jana Bu.) Odpovědět
že to protentokrát dopadlo dobře ! Jen si dovolím radu : pokud ještě nemáte zabezpečená okna či balkon, neváhejte, váš kocourek brzo dospěje a bude se chtít vydat za kočičkou. Náš kocour Niky se takhle chtěl vydat za mrouskajícíma kočkama v lednu ze šestého patra přes otevřenou ventilačku - bylo mu osm měsíců. Napodruhé by kocourek nemusel mít tolik štěstí.
Peníze "na kočku" (2004-12-06 13:25:59, Danda) Odpovědět
Já si myslím, že takový příspěvek sem právě správně patří. Sama jsem na tom podobně. Hypotéka, napjatý rodinný rozpočet, 3 psi... a stejně jsem si vzala koťátko... a přes všechna finanční zjištění, co to obnáší, jsem kocourkovi dovezla v listopadu z umisťovačky ještě kočičku. Prostě jsem se rozhodla kde ušetřím a dala jim domov. Nakonec nedělám to nezištně, protože oni mi to dvojnásobně vrací pohlazením na duši.
Teď jsem opakovaný návštěvník na veterině, trápím se s průjmovatými kočičáky, kocourek hubne a začíná mít nějaké tiky... Zajímá mě výsledek vyšetření a možnost pomoci mu, cena mě bude děsit až potom.
(bez názvu) (2004-12-06 14:59:57, Marika) Odpovědět
Je jasne, ze skusenosti su rozne. My, ked sme mali problem so zranenym poulicnym macatom - operacia zlomenej nozicky, klin, draha zakezitost pre jednotlivca, hlavne ked sa stara o spustu dalsich maciciek. Bolo az prekvapujuce, kolko ludi bolo ochotnych pomoct :))) Bol to krasny pocit akejsi spolupatricnosti v nasom uponahlanom a sebeckom svete.
(bez názvu) (2004-12-06 14:11:08, Petra) Odpovědět
Zajištěná okna již máme, Mikešek byl na Klinice 7 dnů než se jim ho podařilo stabilizovat a byl operace schopný a za tu dobu jsme dozajistili celý byt. Nikdy bych si nemyslela, že se může proláhnout takovou škvírkou...Je ale pravdou to, co říkal veterinář, kočka se nepoučí, tak to máme pořád namysli... (pocházím z vesnice - z rodiného domku - a byla jsem laik a nevěděla, co se může stát)... a už nikdy nic takového nedopustíme :-) a i přes to všechno mu chceme pořídit nějakého kamaráda, či kamarádku - z útulku :-), už se moc těšíme, až dáme domov nějaké "zklamané" dušičce
Bezva, (2004-12-06 14:17:00, Jana Bu.) Odpovědět
tak až pořídíte novu kočičku, tak dejte vědět ! Je fajn, že chcete dát domov útulkové !
(bez názvu) (2004-12-06 14:29:09, Lin) Odpovědět
Mám zkušenost ze svého okolí, že kdo si vzal útulkovou kočku, už jinou nechce:-)
Petro (2004-12-07 07:31:51, Dagmar) Odpovědět
je dobře, že jste se rozepsala!Možná jste svým příspěvkem přesvědčila někoho dalšího o nutnosti zasíťování oken. Nedávno tu totiž na foru opět někdo psal, že je to zbytečné, že kočka přece tu výšku vidí!!!!
Zasíťování oken... (2004-12-07 09:43:03, Petra) Odpovědět
...myslím si, že je opravdovou nutností a ucpání všech možných nebezpečných míst, stejně i tak kočičák vždycky najde novou škvírku, kam se dostane. Jen jsem ze začátku nemohla manžela přesvědčit, abychom měli sítě v oknech, (díky nim by se tento úraz nikdy nestal), bál se že budeme vypadat "jako v kriminále", je to ale předsudek :-), no a potom byly sítě ze dne na den v oknech :-), chce to jen vybrat ty správné. Náš kocourek je i šplhounek, takže musejí být i pevné (použili jsme králíkářské pletivo v zelené barvě, vidíme do parku, takže aby byl kontrast co nejmenší, a ten, kdo neví, že máme sítě v oknech, nic nepozná :-). Takže sítě doporučuju nejenom kvůli možnému pádu, ale i kvůli tomu, že můžu nechat kocourka volně pobíhat u otevřeného okna, nebo si vyleze na parapet a dívá se ven a NEMUSÍM mít strach, že se něco stane.
souhlasím (2004-12-06 16:33:22, Eva B.) Odpovědět
s každým slovem...proti útulkovým lidem jsem / naštestí /viděla jen málo trápení a musím říct toto: ve chvíli, kdy držíte tu chudinku v náručí, je vám jedno, kolik bude stát léčení. jestliže se podíváte do očí zvířátka a vidíte tam jen jiskřičku chuti k životu, jdete do toho. peníze se vždycky nějak seženou. a když se kožíšek dostane z nejhoršího a bojuje za sebe, už ho prostě nedáte. důležité je také mít " spoluhráče" dobrého veterináře, který s vámi jde do boje a ví, že někdy bude čekat na zapravení účtu :-)umím si představit, co všechno útulkáři dnes a denně vidí a mají v rukou a za to je nepřestávám obdivovat.
a máte pravdu, není nad kočičku z útulku - máme je všechny posbírané na ulici a z útulku a opravdu, takovou něhu a vděčnost snad nikdo jiný neumí projevit :-).
Je to pravda, (2004-12-07 09:54:57, Ivana J.) Odpovědět
útulkové, nebo nalezené, kočičky jsou vyloženě vděčné "svému člověku" za to, že "je jejich". Snad si jasně uvědomují, že si je ten jejich člověk vybral (i když to často bývá naopak, ony si vyberou nás), že mají svůj pelíšek, kam hlavičku složit, teplo, bezpečí, něco dobrého na zoubek, a hlavně lásku. A za to nám vracejí to, co mohou, svoji lásku, oddanost, a něžnost. A to je u těch "z ulice" mnohem výraznější, než u těch kočiček, co přišly "z domova".
(bez názvu) (2004-12-07 09:09:40, Táňa) Odpovědět
Milá Bára aj všetci tí, ktorí sa cítia mojou reakciu dotknutí! Veľmi sa Vám ospravedlňujem. Naozaj som článok nepochopila, až keď ste ma na to upozornili. Čitala som ho včera v časovom strese a to je výsledok. Ešte raz prosím o prepáčenie a ďakujem za pekné reakcie, ktoré som si mala možnosť prečítať!
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|
